Když mi kamarádi řekli, že chtějí zkoordinovat svatbu, tak mě moc potěšili. Ovšem poté co mi oznámili, že se bude konat v SOKOLOVNĚ tři hodiny od Brna a ukázali mi fotky prostor, tak mé nadšení značně pokleslo. Asi každý z nás si dokáže představit tu starou, běžnou, zaprášenou Sokolovnu, poničenou podlahu, sítě, žebřiny, pavouky a tak dále. Věc jedna je představa, věc druhá jsou fotky a věc třetí byla skutečnost, kdy jsem týden před svatbou do Sokolovny dorazila.
Měli jsme 4 dny na to, udělat z tělocvičny, šatny a prostor sprch nádherné místo, dle představ nevěsty, přidat do toho mé představy a smysl pro detail a vystřihnout tak pohádkový prostor. Úkol opravdu obrovských rozměrů a nebýt pár lidí, kteří to s námi denně chystali, tak by se to opravdu nestihlo do takové podoby, že i já perfekcionalistka jsem s tím byla spokojená.
Pro ukázku máte zde fotky prostor před tím, než jsme je začali dávat dohromady. Než se cokoliv začalo dít.
Zdobení prostor tělocvičny
První věc, kterou bylo třeba udělat, bylo umytí a vyčištění prostor. Takže zamést pavučiny, odnést pavoučky, zamést podlahu, umýt okna, dveře, futra, trubky, vytřít podlahu atd… Poté se mohlo realizovat natažení baldachýnů a umístění světýlek pod ně. Hledala se vhodná a levná varianta, takže se strop zakryl obyčejnou geotextílií. Nemusely se tak kupovat nějaké drahé látky, nebo závěsy. Nakonec se tyto dvě obří role geošky nepoužily jen na to, ale to předbíhám. Baldachýny jsme přichytili nastřelovací sponkovačkou, stejně jako světýlka pod nimi. Na přidělávání světýlek si prosím dávejte pozor, jednou jsme nastřelili špatně a světýlka nesvítily. To jsme ale zjistili až byly dané po celém stropu. Musely se tedy z části sundat a přepájet.
V Sokolovně se nacházejí také sítě, které se stáhly každá do svého rohu, ty jsme také omotali geotextílií a poté se omotaly světýlky, ve spodní části jsme na ni ještě připevnili zelenou mašli.
V prostoru u oken se geoška nastříhala cca po jednom metru, stáhla se v požadované výšce a poté jsme na daná místa připevnili mašle. Díky tomu se nám více prosvětlil prostor Sokolovny a mohli jsme tak na parapety oken umístit sklenice se světýlky a šiškami.
Největší boj byl se stoly a židlemi, museli jsme použít vše co bylo v daném prostoru. Staré stoly i klasické školní židle se často kývaly, byly povolené, takže každá židle i stůl se po umytí musely přitáhnout a opravit. Následovalo skládání stolů tak, aby se všichni vlezli a vzájemně se neomezovali, to měl naštěstí ženich opravdu dobře rozkresleno, takže „stačilo“ rozměřit a roznosit vše na svá místa. Na židle se natáhly potahy, našli jsme použitelné ubrusy, vyžehlili a dali na stoly.
Přinesli jsme kulatinky, dali je na svá místa, navázali na židle mašle, přidělali a nalepili zbytek světýlek. Hlavně sítě na stěny, které byly před žebřinami a za novomanžely. Připravilo se pódium pro DJ, stoly na dary, fotokoutek, podpisy svatebčanů a veškeré potřebné propriety.
Následoval nejtěžší úkol, aranžování stolů. Tohoto úkolu jsem se bála, ale zároveň jsem se na něj opravdu moc těšila. Na kulatinky se daly vázy na kytky, svíčky a šišky, které propojovaly výzdobu na jednotlivých místech. Vymyslelo se kde budou pytlíčky na příbory a kde sklenice. Všechny sklenice na stůl jsme museli vyleštit, jak přípitkové na šampaňské, tak i klasické skleničky na pití. Nejtěžším úkolem bylo sehnat břízu, respektive její větve. Museli jsme si najít stromy, kam jsme dokázali vylézt na žebříku. Jednotlivé větve se olámaly na pásky, které se poté mohly dávat na stůl. Před tím ale doporučuji pořádně „omlátit“ kvůli jehnědám, které nyní opadávají, plus tedy vyhodíte spoustu broučků, škvorů a berušek, které na větvičce bydlí. Nikdo nechce, aby mu během hostiny lozila po stole nějaká havěť. Pak už „jen“ naskládat a naaranžovat větve tak, aby nezasahovaly moc do talířků, při tom udělaly místo na džbánky, svíčky, kulatinky apod… Bříza vydrží zhruba den, takže se dělala v pátek, v sobotu byla svatba.
A jak sál dopadl? Mrkněte se na fotky.
Zdobení prostor šaten a sprch
Druhá věc, která se dělala, byla úprava vedlejšího prostoru, kde se umístil raut. Museli jsme zakrýt opadanou omítku na stěnách místnosti, opět vymést a vyfoukat všechen prach a binec. Omést pavučiny, vyházet pavoučky, umýt okna a vše dozdobit. Tento prostor jsem vzala fakt jako velkou výzvu a myslím si, že dopadla mega moc dobře, opravdu nad mé očekávání. Do vstupních dveří jsem dala geotextílii, která se u spodu svázala a vytvořila pocit závěsu, škaredá trubka na vodu se omotala geoškou a dozdobila mašlemi apod.. Bohužel nemám vyfocenou finální verzi i se stoly a jídlem. :/
Následovalo ladění detailů, doplnění lednic, umístění stolů na rauty, loketek apod. Opravdu hodně jsem se vyřádila na pánském koutku, který byl plný rumů, whisky, doutníků a panáků. Následoval dámský koutek se šampaňským, čokoládovou fontánou, sladkým tvrdým alkoholem a sladkostmi. Zakázala jsem nevěstě a ženichovi do této místnosti chodit dokud nebude a ženichovi při pohledu na pánský koutek padla brada. To mě opravdu hodně potěšilo.
Na konec článku bych ráda zmínila, že jsem zde shrnula 4 dny chystání do pár vět. Celá svatba se ale chystala mnohém déle, jak novomanželský pár, tak i já s mým přítelem.
Co jsme chystali a dali jako dary chystám v dalším článku, mám pro vás spoustu typů.
Co se pos*alo
Celé to působí možná jednoduše, ale denně jsme vstávali v 8 ráno a končívali okolo půlnoci. Pauza byla opravdu jen na oběd! První den můj přítel spadl ze žebříku, zvrtl si kotník a jelo se na úrazovku, takže jsme měli o rychlého pomocníka méně. Při chystání jsem zatláčela rýsováček, tomu se ulomila hlavička a projel mi tak celým palcem až k nehtu, šlo o pravou ruku, takže jsem byla značně znevýhodněna. Nefungovalo nám zábleskové světlo fotokoutku, takže se muselo sehnat nové. Dva dny před stavbou se měnilo místo obřadu, protože celou sobotu pršelo a v původním plánu nebyl absolutně prostor na venkovní upravenou variantu. Den před svatbou v pátek, vyzvedával ženich kávovar na půjčení, zapomněl tam občanku ve scanneru, my to museli vyřešit a nic jsme nevěstě neřekli. Ráno v den svatby mi volal catering, že jim nejde narazit bečka, poté zase, že ještě stále nedorazil dort. Během hostiny nám jeden z kávovarů začal čistit – odvápnění. Nestíhaly se dosmažovat řízky, během obědového rautu se tvořily řady… Během zdobení aut opravdu hodně pršelo a my byli všichni mokří. Kolona aut nám ujela, než jsem s nevěstou nastoupila do auta, takže jsme ve finále jeli a troubili sami. Zapomněli jsme doma reprák na hudbu, která se měla pouštět na obřadu, takže se pro ně jedno auto vracelo. Matrikářka měla zpoždění, takže nevěsta seděla asi 15 minut sama v autě, aby ji nikdo neviděl, ale i tak se to zvládlo. Když jsem vázala nevěstě korzet na šatech, pomáhala mi její sestra, která si rozedřela prst a zašpinila tak šaty na zadní části od krve, další věc, kterou jsme nevěstě zatajily. Často pršelo, takže harmonogram by byl k ničemu a novomanželé se fotili v mezičase deště. Musely se v sedm ráno stavět stany, v zimě v dešti… k jednomu jsme nenašli střechu, takže se zase musel složit. Na pár lidí se nedal vývazek… Když obsluha nesla dort, tak jim málem spadl na schodech, musela jsem do něj dát zápich, protože se báli. Svíčky v prostorách rautu jsme zapomínaly měnit, když vyhasly.
Možná se všem zdá, že bez koordinátora takové akce se obejdete, ale věřte mi, že vždy je třeba mít schopnou osobu, která tyto pos*ané náhody dokáže vyžehlit a zažehnat. Tolik věcí které jsem řešila a odrážela opravdu nemůže řešit nevěsta, jsou věci, které se nevěstě opravdu musí zatajit, aby vše bylo jak si přeje a raději si najděte osobu, která vám pomůže i za cenu více peněz, než aby se něco pokazilo a vy jako novomanželé z toho pak byli nešťastní.
Přes všechny tyto peripetie, málo spánku a hodně střesu byla svatba nádherná. Řekli si ANO, den si užili a my s nimi.