Mé porodní přání

Uličky za víčky

🅜🅔 🅣🅔🅗🅞🅣🅔🅝🅢🅣🅥🅘

Na úvod bych ráda řekla, že každý/á to máme jinak a já píši pouze své zkušenosti. Žádné ženské tělo není stejné a nereaguje stejně jako to moje.

🅟🅞🅡🅞🅓🅝🅘 🅟🅡🅐🅝🅘

Mám takový pocit, že se pouštím na tenký led. Ovšem je to věc, kterou aktuálně řeším a tak sem prostě patří.

Svět se dělí na dva druhy žen. Ty co porodní přání mají a ví co v něm je a ty co ho nemají a říkají si na co. Třetí skupinku, ty co ho mají a netuší co věci v něm znamenají necháme bokem.
Ano i takové ženy jsou …

Já ho mám a je nadepsaný záměrně jako PŘÁNÍ, nikoliv porodní PLÁN. Porod se dle mě prostě naplánovat nedá. Jedna věc je představa, vizualizace a přitahování si toho dobrého. Co si ale uvědomuji je, že skutečnost může být úplně někde jinde. Takže přání je sepsané, ale upínat se na dokonalý porod nechci.

Předem upozorňuji, že vzhledem k tomu, že vysvětluji jednotlivé body, je tento článek poněkud delší.

Co obsahuje mé porodní přání?

Na můj vkus a názor nic co by nebylo úplně jasné a přirozené, bohužel v dnešní době to tak běžné není. Neustále někde na mě vyskakují články, názory a recenze od rodiček, jak na ně tlačili, urychlovali porod apod … Proto pro svůj pocit, jsem si ho sepsala.
Doktoři nám do hlav nevidí a každá rodička má úplně jinou představu, názory a je v jiném psychickém i fyzickém rozpoložení. Když si neřekneme/nenapíšeme co chceme, jedou doktoři dle zajetých standardů a já je naprosto chápu.

Svůj porodní plán jsem stavěla na základě předporodního kurzu, kterým jsme prošli. Je pro mě důležité vědět jak tělo funguje, co po mě doktoři mohou chtít a jak by vše mohlo/mělo probíhat.
Chci mít informace, abych se dle sebe mohla co nejlépe v danou situaci rozhodnout.

Díky tomu jsem zjistila, jak dokonalé ženské tělo je. Jak moc úžasně to příroda vymyslela a jak moc jsem žila v nevědomosti. Smekám před ženskými těly, které jsou naprogramovány k tomu, aby dávaly život.
O kurzu ale budu psát jindy.

BODY PORODNÍHO PŘÁNÍ:

První část, porod.

  • 1. Mým nejdůležitějším bodem je přítomnost podporující osoby. Takže ihned nahoře je prosba o neustálou přítomnost mého manžela.
  • 2. Klid, soukromí, co nejméně vyšetření. Případně si PA budeme sami volat.
  • 3. Nepřeji si píchnutí vody a hned vám řeknu proč.
    Ono by to asi i mohlo pomoci urychlit porod, ale můj strach z toho, že bude miminko ještě moc vysoko a vyplaví se pupečník je až moc velký. Pokud dojde k vyplavení pupečníku a miminko dosedne na něj v porodních cestách, přestanou mu přicházet živiny z placenty, přestane se mu dodávat kyslík. Dítě v danou chvíli nedýchá a následuje akutní a velmi rychlý císařský řez. Následky ale mohou být fatální.
    Druhou věcí co doprovází píchnutí vody je to, že musíte na monitory. Měřit dalších 20 minut co nejvíce v klidu. Já si upřímně neumím představit jak bych měla být v klidu, když mi píchnou vodu k urychlení, kdy se často kontrakce zesílí.
    Takže pro tyto dva důvody opravdu ne!
  • 4. Přeji si monitory se kterými se budu moci hýbat a jít i do vody.
    Je třeba, aby monitor natočil opravdu přesně a kvalitně záznam na 20 minut, jinak můžete vesele měřit dál a dál. Už existují monitory co nemají “šňůry” a vy se můžete pohybovat jak chcete.
  • 5. Rozhodně ne nástřih hráze.
    Dle údajů a informací neexistuje žádný důkaz, že by nástřih pomohl od samovolného natržení. Navíc tělo není blbé a natrhne se tou cestou, která je pro ženu nejméně problematická. Nástřihem hráze má žena poranění rovnou 2 stupně ze 4 a tomu se já chci vyvarovat.
  • 6. A co drogy a oblbováky?
    Plegomazin rozhodně ne! Tato látka vás opravdu zdroguje, můžete mít psycho stavy a to jak pozitivní tak velmi negativní až děsivé. Chcete mít depresivní a hororové představy během zrození vašeho miminka? Já teda ne! Navíc negativně ovlivňuje i miminko.
    A dál? Kdo ví jaké to bude. Tady nemohu napsat nějaké žádné rozhodnutí, když netuším jaké to bude. Takže kdyby šlo do tuhého chtěla bych zkusit plyn, který nejde k miminku, neovlivní ho a rychle vyprchá.
    No a kdyby to bylo fakt echt špatné, budeme muset sáhnout po epiduralu. Pozor ten taky ovlivňuje jak vás tak miminko a je třeba si to hodně dobře rozmyslet.
  • 7. Dále mám nahoře na papíru prosbu o to, aby s námi doktoři i PA komunikovali. Dávali nám na výběr, vysvětlovali pro a proti a vždy nám dali čas na rozmyšlenou. Taky bych vždy chtěla vědět i následky, když se nerozhodneme ani pro jednu z nabízených variant.
  • 8. Ráda bych si také zvolila svou polohu, ale to je již v porodnicích prý běžné (alespoň něco). Navíc nevím, jaká poloha mi bude vyhovovat a proto bych nerada psala například to, že chci rodit na čtyřech.

Po porodu:

  • 1. Nepřeji si ho odnášet. Není k tomu důvod pokud je vše v pořádku.
  • 2. Chci odložit vážení a měření.
  • 3. Nechci umývat.
    Rozhodla jsem se nechat na miminku mázek alespoň 24 hodin a následně si jej umýt sama. vyvaruji se tak i použití jiné kosmetiky, než kterou jsem si vybrala já.
    Mám jen jantarový olejíček do koupele.
  • 4. Důležitým bodem je nechat dotepat pupečník.
    Ale né tak, že dáme pět minut a konec. Opravdu bych si přála krásný, prázdný, bílý pupečník. Následně přestřižený manželem.
  • 5. No a je asi jasné, že během tepání si moc přeji bonding tělo na tělo.
    Stejně tak si jej přeji na tatínkovi a on souhlasí.

Oddělení šestinedělí/novorozenecké:

  • 1. Neodnášet mimčo, bez mého vědomí. Jakože fakt nikam.
  • 2. Veškerá vyšetření provádět pouze za doprovodu jednoho z rodičů.
  • 3. Kdyby nemohlo být ihned u mě na oddělení, pak nedávat UM ani dudel.

Mám dokonce i body pro případ, kdyby to dopadlo CS. Nerada bych byla zklamaná, když by to nešlo dle mého plánu. Je třeba počítat se vším.
Tam převážně trvám na bondingu na tatínkovi a dále platí body výše o tom, že si nepřeji umývat, pouze otřít apod…

A nakonec trocha konstatování:

Na závěr bych ráda řekla, že chápu i ženy co přání nemají a je jim jedno co doktoři udělají. Hlavně to chtějí mít za sebou, bojí se informací, nechtějí to vědět, slyšet.
Často se opakuje i věta, porodily ženy předemnou, porodím i já.
Tuto větu si říkám taky, jen chci být informovaná.
Taky když sedáte za volant tak víte, kde je brzda a kde plyn … stejně beru i informace k porodu. Je třeba vědět alespoň něco.

Já jsem prostě pravý opak těch žen, které se neinformují a chci vědět víc a víc. Dokonce mě to moc baví. Nevědomost by mě zabila.
Občas se nedozvídám jen hezké věci, ale život není jen o tom pěkném. Musíme často překonávat spoustu překážek abychom dorazili tam, kam si přejeme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *