- 🅜🅔 🅣🅔🅗🅞🅣🅔🅝🅢🅣🅥🅘
Na úvod bych ráda řekla, že každý/á to máme jinak a já píši pouze své zkušenosti. Žádné ženské tělo není stejné a nereaguje stejně jako to moje.
🅙🅐🅚 🅙🅢🅔🅜 🅟🅞🅩🅝🅐🅛🅐, 🅩🅔 🅙🅢🅔🅜 🅥 🅣🅞🅜?
Tady bych upozornila asi hlavně muže, že to nemusí být úplně hezké a čtivé, takže pokračujete v řádcích na své triko. Stejně tak třeba prvorodičky nechci děsit. Píšu jak to mám/jsem měla Já.
Musím napsat, že na toto prostě máme nějaký smysl. Prostě jsem to poznala a věděla. Asi dva týdny po tom co by náš pokus o mimčo mohl být ten pravý, jsem dostala neskutečný zánět močového měchýře a taky poměrně rozsáhlý i zánět kvasinkový.
Jooo fujky, ale bylo tomu tak.
Nejen, že jsem to prostě cítila nějak vnitřně. Nedokážu to popsat jak je to možné a jakto.
Ale když přišel ten močák a moje máma měla příznaky semnou stejné, byla jsem si jistá.
Náš malý “Skřítek” si nás vybral.
Neuvěřitelný pocit, protože si nás vybral na první pokus.
Až moc dobře si uvědomuji, jak moc některé/ří z nás bojují za to, aby si k nim miminko našlo cestu. Ale o tom třeba někdy jindy.
Nejsem zastánce léků, ale toto byl fakt očistec. Bolestí jsem i brečela, nemohla spát, jíst a fungovat. Byla jsem na vyšetření na gynekologii, kde mimi vidět ještě tak brzo nejde a vyšetření se nedělá, ovšem doktorka mi potvrdila ten kvasinkový zánět a od toho i zánět močáku.
Dostala jsem jen nějaké šetrné čípky, rady jak fungovat a nic víc. Nikdo vám totiš v této fázi nenapíše léky, co kdyby tam to malé fakt bylo, když si to ta žena myslí.
Navíc, já bych ani žádné léky prostě nevzala. Raději bych pro “Skřítka” trpěla. Pro mou malou velerybku (pochopíte dále v textu).
Kvasinky částěčně ustoupily, ale stále se vracely, močák nebyl úplně ok a taky se vracel a já se zacyklila tak na měsíc do fakt blbých stavů. Každopádně už tehdy se projevil ten pud mámy, že já to prostě zvládnu pro to malé i kdyby coby.
Hodně mi od pálení pomáhala vana (co si budem můžete tam čůrat a neutíráte se) i přes to, že se to u kvasinek neodporučuje, maj rády vlhko. Během toho jsem byla u doktorky ještě 2x a postupně se vše zlepšovalo. Zhruba po měsíci to přešlo a začala další fáze.
Těhu test
Během toho koloběhu jsem si první den, kdy vynechala MS udělala těhotenský test a doufala v potvrzení mého podvědomého vědění.
Dvě čárky! Ta druhá byla sice světlejší než bych doufala, ale byla tam!
Počkala jsem ještě dalších pár dní a udělala další.
Fotkou která je v úvodu, jsem tuto nádhernou novinku a skutečnost oznámila tatínkovi.
On to tušil, viděl jak je mi zle, jak mě bolí hlava, že mě trápí zánět močového měchýře. Že se sebou hodně bojuji, ale snažím se. Každopádně i tak měl obrovskou radost. Miminko jsme oba chtěli, plánovali a doufali v něj.
První oficiální prohlídka.
Doktorka mě objednala zhruba na 8 týden těhotenství, dle poslední menstruace.
Nemohla jsem dospat. Bohužel díky koroně jsem tam mohla jedině sama, tatínek semnou nemohl.
Poprvé jsem ho viděla, malého “Skřítka” v mém bříšku. Srdíčko sebou škubalo a tlouklo jako o život. Byl tam. Náš malý zázrak.
Dostala jsem první snímek s malou velerybkou. Hned ve výtahu jsem volala manželovi, slzy v očích a plná naděje, nevědomosti, štěstí, ale i strachu.
My budeme rodiče?!
My budeme rodiče!
Jak jste poznaly, že jste V TOM? Trápilo vás takto hned na startu něco?
Jaké pocity vás jako první pohltily?