Odložení svatby není úplně jednoduchý krok.
Hlavně pro ty, co si svůj sňatek vysnili, plánovali, chystali a tvořili celý rok.
Rok 2020 měl být magickým datem, spousta párů si čekala i více let na své vysněné termíny.
6. 6. 2020, 20. 6. 2020, 8. 8. 2020, 10. 10. 2020 …
S tím se pojí i spousta problémů s přípravami. Jelikož se jedná o chtěné data, tak je/bylo na spoustě místech plno. Nemohl vysněný fotograf, daná restaurace, matrika… každopádně některým se zadařilo.
Nám rok 2020 vyšel prostě ze vztahu, z rozhodnutí partnera, že mě po necelých čtyřech letech požádá o ruku.
Takže nepatříme mezi ty, co by čekali na nějaké to číslo. Termín jsme měli 13. 6. 2020 a na začátku dubna se nám změnil na září. Dokonce vzhledem ke všem rezervačním poplatkům jsme skončili na neděli.
Díky neděli se nám ovšem nezměnilo nic. Všichni dohodnutí nám zůstali a vyšli vstříc, nějak se to zvládne.
No a já si myslím, že je na místě jim poděkovat. Taky to nemají s rušení svateb jednoduché.
My, nevěsty, si chystáme svůj den, jde o nás a řešíme si to své… oni musí řešit 20 takových žen.
Né každý v této branži dokáže zvládat stresové situace a reagovat na takovouto nečekanou situaci.
Co jsem si tak všimla, tak spousta firem, pracovníků, salónů, fotografů a dalších, vstříc nevychází.
Určitě jsou tu ty páry, které se skálopevně rozhodly, že se v daný termín vezmou ať už roušky a omezení budou nebo ne.
Každopádně já musím říct, že jsem ráda, že nemusím denně hlídat co ta naše vláda zase vymyslí a změní.
Nemusím pořád sledovat co děje, jak skáčou čísla korony a jestli náhodou ten nebo onen politik zas nevypustil nějaký hoax.
Upřímně ty nervy nikomu nezávidím a jsem ráda za to, že už se ohledně tohoto stresovat nemusím.
Je pravda, že nikdo neví co bude v září.
Každopádně můj názor je ten, že znovu nás do karantény v té podobě co byla, opravdu zavřít nemůžou.
Spousta lidí by asi zdechla hlady, půlka malých živnostníků, kaváren, poctivých obchůdků, by přišli o řemesla.
Rodiny o střechy nad hlavou a ekonomika státu by šla do kytek.
Pevně věřím, že se najde lék a bude to v pohodě, jenže teď můžeme jen hádat.
V posunutí termínu vidím spoustu výhod a snad jen jednu nevýhodu.
V den naší původní svatby 13. 6. budu asi smutná, každopádně takto to mělo být.
Měli jsme se asi vzít prostě jindy, nehrotit to na krev a v klidu si to užít.
V tom dubnu už jsem se ani pořádně netěšila, jen se nervovala… tak teď to snad bude v cajku.
Nehledě na to, že těch pár měsíců navíc se mi sakra hodí. V klidu si stíhám vše dodělat, dozdobit, domyslet, zařídit, nalepit, poptat, zjistit…
Myslela jsem si předtím kolik mám času a ono ejhle, asi bych to nestihla, nebo aspoň né tak, jak to vyšperkuji teď.
Nyní se opravdu těším a opět si to užívám, ten stres ze mě opadl.
Dalším problémem co mě nejvíce stresoval bylo oblečení, boty, sako, košile na míru… všechno toto stálo.
Obdivuji ty co drží a nervují se, nebo to prostě hodili za hlavu a vezmou se korona nekorona.
My se rozhodli pro svatbu takovou, jakou jsme si vysnili, takovou na jaké jsme se dohodli.
Bereme se jednou za život a nenechám si ani jednu věc vzít ani pokazit.
Stejně tak jsme moc vděčná za to, že při mě stojí můj partner.
Ono opravdu nezáleží na tom, kdy se vezmeme, jestli 6. 6. 2020 nebo o dva měsíce později…. hlavní je, že jsme našli jeden druhého a chceme se vzít z lásky.
Ještě to jednou budeme vykládat našim dětem a poté snad i vnoučatům. Jak se nám vir snažil překazit svatbu a na chvilku se mu to i povedlo.
Proto nevěště hlavu, je nás víc. Ať už těch co odsunuli, nebo těch co vytrvávají. Každého to zasáhlo, možná jinou měrou, ale nikdo neunikl.
O to víc se těšíme, víc si to užijeme a hlavně si třeba konečně budeme věcí vážit.